[Přeskočit k obsahu]

Výškově nastavitelný stůl: 4 tipy, jak jej správně vybrat


Polohovací stoly se těší oblibě mezi živnostníky, menšími firmami i korporáty. Ne nadarmo: střídavá práce vestoje a vsedě zlepšuje pozornost a pomáhá ulevit od bolesti zad a dalších neduhů. Než ale nastavitelný stůl koupíte, měli byste zvážit řadu faktorů. V opačném případě zapláče vaše zdraví i peněženka.

 

Proč výškově nastavitelný stůl vůbec zvažovat?

Náš životní styl se v posledních letech výrazně změnil. Zatímco naši předkové se pro obživu museli fyzicky ohánět – ještě v 60. letech minulého století se manuální prací živila asi polovina populace – dnes pracuje velká část z nás z pohodlí kanceláře.

Sezení nás ale neprovází jen v práci. Holdujeme mu i v osobním volnu, třeba při večerním sledování televize – a další hodiny týden co týden prosedíme v autě a MHD. Podle Světové zdravotnické organizace tráví vsedě velkou část života 60 až 85 % dospělé populace.

Problém je, že stovky tisíc let evoluce uzpůsobily naše těla k intenzivnímu pohybu. Na technologický pokrok jsme se zkrátka ještě nestihly adaptovat, a co víc: škodí nám. Podle studie zveřejněné v roce 2010 v periodiku Medicine & Science in Sports & Exercise se s množstvím „prosezené“ doby významně zvyšuje riziko rozvoje srdečních a cévních onemocnění.

Mezi další negativní následky nadměrného sezení na kancelářské židli či gauči mj. patří:

  • přibírání na váze a obezita,

  • zvýšené riziko rakoviny prsou a tlustého střeva,

  • chronické bolesti zad,

  • skolióza páteře a vyhřezlé ploténky.

Volání odborné veřejnosti po (jakékoliv) fyzické aktivitě se zpravidla míjí účinkem; přetrvávající zdravotní problémy řeší lidé často až ve chvíli, kdy jim bolest nedovolí dojít do práce.

Jako vhodnou prevenci řada lékařů doporučuje výškově stavitelné stoly. Častá změna pracovní polohy (vestoje a vsedě) mj. posiluje střed těla, ulevuje od chronických bolestí zad a brání jejich prohloubení. Práce vestoje pomáhá spalovat nadbytečné kalorie a doložený je i její pozitivní vliv na produktivitu.

Výškově nastavitelné stoly si našly své pevné místo v domácnostech i práci. Do svých kanceláří je pořizují firmy jako Facebook, Apple nebo Google. Podle čeho se ale při výběru výškově nastavitelného stolu řídit?

 

Dostatečný výškový rozsah

Při práce na počítači vestoje byste měli stát vzpřímeně (s rovnými zády a krkem), s předloktími rovnoběžně s podlahou a lokty svírajícími pravý úhel. K tomu je ale potřeba, aby polohovací stůl měl dostatečný výškový rozsah.

 jak stát u polohovací stolu

Většina výrobců nabízí stavitelné stoly s rozsahem od 70 do 115 cm, což je dostačující pro většinu dospělé populace. Menší uživatelé ovšem potřebují stoly s nižší deskou (minimálně alespoň 60 cm), vyšší lidé zase zařízení, která se „vytáhnou“ alespoň na 120 cm.

Na e-shopu Liftor nabízíme dva typy polohovacích stolů: výrobek se 2segmentovými stolovými nohami má výškový rozsah 71 až 121 cm (a nosnost 70 kg – viz dále), výrobek se 3segmentovými stolovými nohami nabízí rozsah 58 až 123 cm (max. nosnost 120 kg). Detailněji rozebíráme rozdíly v článku o rozdílech mezi nohami se 2 a 3 segmenty.

Ke konečnému výškovému rozsahu je třeba připočítat cca 3 cm (tloušťka desky a vodících profilů).

 

Elektrický, nebo mechanický pohon?

Výškově stavitelné stoly se prodávají se dvěma typy pohonů:

  • mechanický pohon – využívá kliku, kterou je třeba pro snížení či zvýšení desky otáčet,

  • elektrický pohon – využívá pro změnu výšky motor.

Mechanický pohon je sice levnější, je ovšem výrazně náročnější desku zvednout – změna polohy zabere i několik minut. U elektrického pohonu je změna výšky záležitostí několika sekund.

Elektricky stavitelný stůl můžete ovládat buď přidržením tlačítek se šipkami, nebo si jednotlivé výšky uložíte do paměťové jednotky. To má dvě výhody: po stisknutí tlačítka stůl sám vyjede do určené polohy a výšku desky nemusíte při každé změně polohy ladit. 

Na ovládací jednotce můžete také nastavit alarm, který vás v pravidelných intervalech zvukovým signálem upozorní, že je čas změnit polohu.

Elektrické motory kvalitních polohovatelných stolů navíc dokáží zaregistrovat překážku nad sebou (např. poličku) i pod sebou (židli) a zastavit se. Díky jejich antikoliznímu systému tak nehrozí překlopení stolu či škody na majetku.

 

Rozměry desky a nosnost stolu

V porovnání s běžnými kancelářskými stoly mají ty polohovací větší desky; rozměr nejmenší pracovní plochy je typicky 120 × 60 cm. Dimenze desky vezměte v potaz při rozhodování, kam stůl umístíte. U elektricky poháněných výrobků by zařízení mělo být v rozumném dosahu zásuvky (nechcete-li se potýkat s prodlužovacím kabelem).

Větší rozměry desky vyvažuje nosnost stavitelného zařízení, která může být až 120 kg. To se hodí zejména v dílnách, kde výškově nastavitelné stoly nabírají na oblibě i díky možnosti umístit na desku desítky kilogramů vážicí přístroje. Versatilní využití polohovacího stolu se v dílně hodí pro silové úkony (poloha vestoje) i jemnou, precizní práci (poloha vsedě).

Stoly s rozměrnou deskou ale najdou využití např. i v ordinacích praktických lékařů.

 

Přídavné příslušenství

Možnosti – a zdravotní benefity – výškově nastavitelného stolu rozšiřují zařízení, která lze k některým výrobkům dokoupit. Mezi oblíbené patří:

  • Držák na monitor – slouží k přimontování obrazovky a její nastavení na takovou výšku a sklon, aby nedocházelo k přetěžování krční páteře. Někteří výrobci nabízejí i držáky pro dva monitory (ideální např. pro vývojáře).

  • Stolní lampa – brání přetěžování očí v noci a při ztížených světelných podmínkách. Díky zapojení přímo do stolu odpadá starost s kabelem.

  • Držák na stolní počítač – umožňuje využívat na pracovní desce více místa. Slouží i jako prevence jeho shození ze stolu.

Detailní informace si přečtěte v článku o příslušenství k polohovacím stolům.

 

Cena a reklamační podmínky

Při výběru se řiďte cenou v případech, kdy porovnáváte výrobky totožné kvality. Nižší cena kvalitního výškově nastavitelného stolu se vám vyplatí zejména v případě, pokud plánujete nákup více zařízení – třeba do kanceláře či skladu.

Samozřejmostí by u kvalitního prodejce měla být doprava zdarma a možnost výrobek do 30 dní po zakoupení vrátit (taktéž s bezplatným odvozem).

 

Shrnutí článku

  • Výškově nastavitelný stůl funguje jako prevence řady civilizačních nemocí a pomáhá je lépe zvládat.
  • Při výběru polohovacího stolu je důležitý dostatečný výškový rozsah, zvláště pokud měříte méně než 155 cm či více jak 190 cm.
  • Elektrický pohon vám ušetří spoustu práce se změnou polohy. Pokročilejší modely si dokáží několik poloh zapamatovat.
  • Důležitou roli hraje při výběru výškově nastavitelného stolu cena (nesmí být na úkor kvality) a dobře nastavené reklamační podmínky.

 

Sestavit polohovací stůl na míru

Stoly
Galerie
Reference
Blog
FAQ
Kontakt
Sestavit stůl

Liftor s.r.o.

provozovna: Republikánská 1179/47
312 00 Plzeň 4-Lobzy

sídlo: Pod Vinicemi 931/2, 301 00 Plzeň
IČ: 08632197

 

info@liftor.cz

+420 739 556 148

Naše stoly jsou postaveny tak,
aby se pohybovaly, stejně jako vy.

 

 

 

© 2020 Liftor s.r.o.   ⋮   Obchodní podmínky
 
Nahoru

 

 

 

 

 

 

*GARRETT et al. Call Center Productivity Over 6 Months Following a Standing Desk Intervention. IIE Transactions on Occupational Ergonomics and Human Factors. 2016, 4(2-3), 188-195

**SAEIDIFARD et al. Differences of energy expenditure while sitting versus standing: A systematic review and meta-analysis. European Journal of Preventive Cardiology. 2018, 25(5), 522-538.

***WARREN et al. Sedentary Behaviors Increase Risk of Cardiovascular Disease Mortality in Men. Medicine & Science in Sports & Exercise. 2010, 42(5), 879-885

DIAZ et al. Patterns of Sedentary Behavior and Mortality in U.S. Middle-Aged and Older Adults. Annals of Internal Medicine. 2017, 167(7).

††CONG et al. Association of sedentary behaviour with colon and rectal cancer: a meta-analysis of observational studies. British Journal of Cancer. 2014, 110(3), 817-826. 

†††BUCKLEY et al. Standing-based office work shows encouraging signs of attenuating post-prandial glycaemic excursion. Occupational and Environmental Medicine. 2014, 71(2), 109-111.