Říkáte si, že práce ve stoje je výmysl posledních let, kdy lidé tráví stále více času u počítačů? Není tomu tak. I dříve existovaly takové profese, kde se lidé pořádně naseděli. A i tehdy si k práci rádi stoupli. To aby jim to šlo lépe od ruky.

První pohyblivý stůl?

Kdo první vymyslel patent stolu, u kterého se dá sedět i stát a přizpůsobit si ho tak svým potřebám? To už dnes asi nezjistíme. Podle některých badatelů pracoval ve stoje již Leonardo da Vinci, protože se tak lépe soustředil a méně podléhal únavě. Zmínky o uspořádání pracovního místa se začínají v historických pramenech objevovat především v osmnáctém století. I tehdy se našli osvícení lidé, kteří věděli, že dlouhodobým sezením trpí naše orgány a oběhový systém.

Některé profese trávily u stolu mnoho hodin, nemluvě o tom, že pracovní doba nemusela být pouhých osm hodin jako dnes. Vzpomeňte na písaře, účetní, úředníky... a o nějaké ergonomické židli si tenkrát mohli nechat zdát.

Proto se prvně začaly objevovat stojánky podobné řečnickým pultíkům, u kterých bylo možné pracovat ve stoje. Zaznívaly i první hlasy, které chtěly do škol zavést speciální stoly, u kterých by děti mohly sedět i stát.

Kdo si oblíbil práci ve stoje?

Z dochovaných historických pramenů vychází najevo, že i mnoho známých osobností preferovalo tento typ stolu. Koho mezi nimi najdeme? Vládce, ale i spisovatele...

1. Marie Antoinetta žijící v osmnáctém století. V Metropolitním muzeu umění v New Yorku je dodnes k vidění její výškově nastavitelný stůl, který byl opatřen speciální klikou.
2. Charles Dickens. Tohoto spisovatele jistě není zapotřebí příliš představovat. Dickens si byl vědom, že především při kreativní práci je zapotřebí občas povzbudit mysl i tělo. Proto byl fanouškem dynamické práce. To znamenalo, že 40 minut seděl a psal, 15 minut psal ve stoje a 5 minut chodil. A k tomu měl uzpůsobený i svůj stůl.
3. To spisovatelka Virginia Woolfová měla k vytvoření a používání vysokého stolu své zvláštní důvody. Její sestra totiž byla malířka a u práce zásadně stála. Aby to snad nevypadalo, že Woolfové psaní je něco méně, také si k práci stoupla.
4. Mezi další spisovatele, kteří rádi psali ve stoje, můžeme zařadit Ernesta Hemingwaye, Vladimíra Nabokova, či autora Alenky v říši divů Lewise Carrolla a amerického státníka a spisovatele Benjamina Franklina. Zajímavé je, že mnoho z těchto známých osobností si muselo svůj stůl, u kterého mohou stát, samo vyrobit, protože v té době nic podobného nebylo k dostání.
5. I političtí lídři tráví mnoho času pročítáním zákonů, sepisováním a podobnou prací od stolu. Aby se mohl například Thomas Jefferson lépe soustředit, i on většinu svých prací sepsal ve stoje. Dokonce měl speciální mahagonový stůl se šesti nohama a nástavcem.

Historie mluví jasně

Dnes již používání výškově nastavitelného stolu není nic zvláštního a najdeme ho v pracovnách mnoho známých osobností, ale i obyčejných lidí či ve velkých kancelářích různých firem. Stále více vychází najevo škodlivost dlouhého sezení. Navíc se ukazuje, že při střídání poloh je člověk více produktivní. Výškově nastavitelný stůl toho umí opravdu hodně.

Říká se, že to dobré prověří čas, o výškově nastavitelných stolů a práci ve stoje to rozhodně platí!

Foto: Liftor.cz

Autorka: Mgr. Markéta Veselá