Nejprodávanější stůl Liftor Vision ve slevě do 31. 10. 2022

[Přeskočit k obsahu]

Stop prokrastinaci na home office

Máte úkol, ale místo toho děláte něco jiného? Pak prokrastinujete. Při práci z domova hrozí prokrastinace ještě víc než v kanceláři. Podívejte se, kdy jí častěji podlehnete a jak z toho ven.


Co to je prokrastinace?

Prokrastinace je odkládání úkolu nebo práce, které doprovázejí negativní pocity (nechuť, výčitky svědomí atd.). Pokud tedy uděláte jinou, stejně (ne)spěchající práci či činnost, z níž máte dobré pocity, pak nejde o prokrastinaci. „Prokrastinace není lidská vlastnost. Nikdo není prokrastinátor, ani to není nemoc. Je to symptom a důsledek něčeho,“ vysvětluje Hana Jadavan, specialistka na tematiku agility a agilefluencerka, a dodává: „Kdo říká, že neprokrastinuje, je podezřelý.“ Nelze jí tedy předcházet a aspoň někdy se s ní setká skoro každý.

Příčiny prokrastinace

Jestliže je prokrastinace příznak něčeho, pak je dobré si ujasnit, co ji způsobuje právě teď u vás samotných, abyste podle toho proti ní mohli zakročit. Podle Hany Jadavan to může být některá z těchto příčin:

  • Nízká motivace: Máte hodně věcí, které „musíte“ udělat, a málo těch, které „chcete“ udělat.
  • „Příliš velký slon“: Stává se to hned na začátku práce, pokud se vám úkol zdá obtížný nebo příliš rozsáhlý (= „příliš velký slon“) a nevíte, jak na to, za který konec to vzít (= „jak naporcovat slona“).
  • Úkol náročnější, než se zdál na počátku: Prokrastinace v tomto případě vzniká v průběhu plnění úkolu, kdy začne vycházet najevo, že je úkol nad vaše schopnosti, případně se zadání a podmínky práce nečekaně mění či se spojují s negativní emocí.
  • Nedostatek time management skills (dovedností, jak si organizovat práci, čas či dávkovat výdej energie na úkol): Neumíte si strukturovat práci a pracovat s časem a energií.
  • Chybějící návyky a nedostatek sebekázně: Nemáte vybudované návyky pro pravidelnou pracovní činnost a nejste disciplinovaní.
  • Nedostatek péče o tělo a psychiku: Při nezdravém životním stylu, tedy špatných návycích při práci se svou fyzickou a mentální energií (nedostatek spánku a/či pohybu, nezdravé stravování, nedostatek vhodné relaxace) se dostaví vyčerpání, jehož důsledkem je také prokrastinace. Do této kategorie spadá i období počínající nemoci či např. momentální zdravotní indispozice (migréna, hormonální výkyvy apod.).
  • Vliv prostředí: Jestliže pracujete v prostředí, které nepodporuje pracovní výkon, budete mít tendenci prokrastinovat. Doma to může být partner, který prokrastinuje, nepořádek, který vás odvádí od naplánovaného úkolu („Nemůžu se na to dívat, musím to jít nejprve uklidit.“), v případě práce např. v kavárně, parku či na plovárně zase může člověk podlehnout nečinnosti pozorováním okolí.

Prokrastinace na home office

Komu nebo kdy hrozí prokrastinace víc?

Kupodivu nejsou lidé, kteří by byli k prokrastinaci ze své podstaty náchylnější než ostatní. „Typ lidí, kteří by byli náchylnější k prokrastinaci, zatím odborná literatura nikde neuvádí,“ ubezpečuje Hana Jadavan. Vždy tedy záleží na každém, zda se rozhodne se svou prokrastinací něco dělat a opravdu to udělá. Ovšem jiné to je s tím „kdy“. Opravdu jsou situace, kdy je člověk k prokrastinaci náchylnější. „Prokrastinace může být symptomem vyhoření, nebo naopak toho, že nám naše práce nedává smysl,“ vyjmenovává expertka. Podle ní navíc existují při plnění pracovního úkolu fáze, kdy hrozí prokrastinace víc než v jiných: „Obecně se říká, že před začátkem nějakého úkolu či projektu. Problém také bývá kolem poloviny, tzv. ‚death valley‘, kdy dojde prvotní nadšení, ale ještě necítíme ‚cílovou rovinku‘.  Na konci to už bývá spíš ojedinělé.“ Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že především fáze od poloviny do tří čtvrtin plnění úkolu je pro mě velice kritická, a to i mimo práci, např. při cvičení (jakémkoli). Kdykoli jsem se začala cítit vyčerpaně a chtěla jsem to vzdát, byl trénink v půlce. Mohla bych si podle toho řídit hodinky. Tyhle pocity trvaly, dokud do konce nezbývala poslední čtvrtina. Pak jsem tzv. „chytla druhý dech“ a trénink dokončila.

Při práci si stoupněte

Pomoc, prokrastinace! Co s tím hned teď?

Když si uvědomíte, že prokrastinujete, můžete s tím okamžitě něco udělat? „Když se podíváme na možné příčiny, je třeba si přiznat, co nám prokrastinaci způsobuje právě teď. A tuto příčinu řešit. Tohle ale může trochu trvat. Jako okamžité řešení sama používám buď si poručit, nebo jít od toho, tedy odložit to vědomě na později, ovšem na konkrétní dobu,“ radí Hana Jadavan. Na každého a v různých situacích funguje totiž něco jiného, proto se nebojte vyzkoušet různé techniky a přístupy. A jakmile něco zafunguje, zkuste se toho držet. Počítejte ale s tím, že si nevystačíte s jedním řešením. Spíš se snažte si „namíchat vlastní koktejl“, abyste měli víc možností, po čem sáhnout. Ne vždy totiž hned poznáte, jaký signál vám prokrastinace vlastně vysílá. Jednou může pomoct se rychle a svižně protáhnout a pak si poručit, jindy si zvednout stůl a začít pracovat vestoje a ještě jindy opravdu sebekriticky posoudit vlastní aktuální možnosti a schopnosti a úkol přeplánovat s tím, že teď zapracuji na získání vlastních sil.

Lze prokrastinaci předcházet?

Vyhnout se prokrastinaci úplně nelze. „Předcházet se tomu asi nedá, protože jde o příznak něčeho, lze jen snížit pravděpodobnost jejího výskytu,“ míní Hana Jadavan. „A tomu velmi napomáhá znalost sebe sama. Vědět, co na mě funguje – to je klíčové. Vyzkoušet různé akce pro různé typy úkolů či činností.“ Zahrnuje to jak dlouhodobou práci na svých pracovních i fyzických návycích, úpravu pracovního prostředí (polohovací stůl pro práci vestoje může výrazně pomoct od zdlouhavého neplodného vysedávání u počítače), vědomou práci na odbourávání stresu a pravidelnou psychohygienu. „Je to celoživotní proces, protože příčiny prokrastinace se dostavují průběžně a je třeba na ně reagovat. Je to podobné jako smutek. Když přijde, je třeba najít příčinu a tu vyřešit,“ dodává expertka.

Autorka: Eva Suchomelová

Zdroj foto: Liftor.cz, Canva.com

 

Mapa míst, kde můžete naše stoly vyzkoušetZabezpečení pomocí SSL certifikátů GDPR ochrana osobních údajů Vracíme přírodě to, co si bereme

Kde můžete stoly Liftor vyzkoušet?

Potřebujete poradit s výběrem?
info@liftor.cz
+420 736 691 436

© 2022 Liftor s.r.o., provozovna: Šlovická 1360, 33441 Dobřany
Sídlo: Pod Vinicemi 931/2, 301 00 Plzeň, IČ: 08632197

*GARRETT et al. Call Center Productivity Over 6 Months Following a Standing Desk Intervention. IIE Transactions on Occupational Ergonomics and Human Factors. 2016, 4(2-3), 188-195

**SAEIDIFARD et al. Differences of energy expenditure while sitting versus standing: A systematic review and meta-analysis. European Journal of Preventive Cardiology. 2018, 25(5), 522-538.

***WARREN et al. Sedentary Behaviors Increase Risk of Cardiovascular Disease Mortality in Men. Medicine & Science in Sports & Exercise. 2010, 42(5), 879-885

DIAZ et al. Patterns of Sedentary Behavior and Mortality in U.S. Middle-Aged and Older Adults. Annals of Internal Medicine. 2017, 167(7).

††CONG et al. Association of sedentary behaviour with colon and rectal cancer: a meta-analysis of observational studies. British Journal of Cancer. 2014, 110(3), 817-826. 

†††BUCKLEY et al. Standing-based office work shows encouraging signs of attenuating post-prandial glycaemic excursion. Occupational and Environmental Medicine. 2014, 71(2), 109-111.