Jen málo lidí v životě nezažilo úpornou bolest hlavy nebo záchvat migrény. Jsou to často stavy, kdy si přejete jednoduše nebýt, schovat se před světem i světlem, a nemuset nikdy vyjít ven. Někomu se bolesti hlavy chronicky vrací a musí se s nimi potýkat opakovaně. Existují ale možnosti, jak atakám bolesti hlavy nebo migrény předcházet.

Bolest hlavy nebo migréna

Migréna a bolest hlavy se často příliš nerozlišuje. Je to ale důležité, protože na každý typ bolesti hlavy fungují jiné pomůcky a postupy. Záchvat migrény je specifický a většinou ho doprovázejí další příznaky jako je zvracení a nevolnost, přecitlivělost na smyslové podněty a únava. Zhruba u čtvrtiny postižených se vyskytuje také aura, což jsou poruchy zrakového vnímání, řeči nebo rovnováhy.

„Bolest hlavy u migrenózního záchvatu je navíc obvykle jednostranná, pulzující a zhoršuje se s fyzickou aktivitou. Intenzita bolesti, kterou lidé při záchvatu migrény zažívají, bývá připodobňována k bolesti při zlomenině nebo dokonce při porodu. A vzhledem k tomu, že tento stav může trvat i tři dny, může oproti tenzní bolesti hlavy člověka zcela vyřadit z procesu,“ říká Rýza Blažejovská, která má s migrénou vlastní zkušenosti a je zakladatelkou organizace pomáhající lidem s migrénou Migréna – help. Tenzní bolesti hlavy jsou oproti migréně méně intenzivní, většinou oboustranné a spojené s napětím v šíji. Nemají tolik vedlejších příznaků.

Jak vzniká migréna a co s ní

Přesný mechanismus vzniku je dodnes trochu tajemství. Víme, že roli hraje o stažení cév v oblasti hlavy. Úporná pulzující bolest ale přichází až při jejich uvolnění a rozšíření. U migrény se předpokládá také vliv genetiky: „Lidé, kteří se s migrénou potýkají, mají jakousi vrozenou dispozici pro zvýšenou citlivost center v oblasti mozkového kmene, která mohou reagovat přecitlivěle na změny ve vnitřním nebo vnějším prostředí. Například změna počasí nebo stres mohou vyvolat aktivaci těchto center, které způsobí rozšíření drobných cévek v mozku. Tak vzniká velmi jednoduše řečeno záchvat migrény,“ vysvětluje Rýza Blažejovská.

Špatná zpráva je, že migrénu neumíme vyléčit. Považujeme ji za chronickou chorobu, která silně narušuje kvalitu života. Třikrát častěji jí trpí ženy, některé i přímo v souvislosti s menstruačním cyklem. K léčbě se používají běžná analgetika nebo speciální antimigrenika triptany. Existuje také preventivní léčba monoklonálními protilátkami. Jako podpůrná léčba se využívá psychoterapie a různé relaxační techniky.

Životní styl může migrénu zmírnit

Dobrá zpráva naopak je, že atakům migrény se dá do značné míry předejít. Úpravou životního stylu se migrény úplně nezbavíte, ale můžete s ní žít snáz a naučit se s ní pracovat. Ke zmírnění záchvatů migrény patří především tyto zvyky:

• Pravidelný a dostatečný spánek
• Předcházení stresu, nebo jeho lepší zvládání
• Vyřazení některých potravin – káva, alkohol, plísňové sýry, citrusy, rajčata, čokoláda
• Pravidelný pohyb

Možná na vás tento seznam působí přísně, ale vlastně jde o zásady, které bychom měli pro udržení zdraví dodržovat všichni. Rýza Blažejovská ale ještě dodává: „Aby to nebylo tak jednoduché, spouštěče mohou být také tzv. aditivní, což znamená, že například konkrétní potravina může spustit záchvat pouze tehdy, když je člověk současně vystaven jiným spouštěčům (například nedostatečnému spánku nebo stresu). Spouštěče se také v průběhu života stále mění.“

Život s migrénou

Život s migrénou vypadá jako dlouhá cesta s křižovatkami. Vlastní cestu si musí vybrat každý sám. Obecná doporučení můžou někdy fungovat jenom omezeně, někomu spouští migrénu káva, jinému cukr. Není jiná možnost než zkoušet a vytrvat.