Poslední šance! Výprodej: slevy až 20 % na vybrané výškově nastavitelné stoly a ergonomické židle! Prodlužujeme do 28.4. nebo do vyprodání zásob.

Dlouhodobá práce na počítači: za co všechno může?

To, že dlouhodobé sezení a zírání do počítače, byť v rámci pracovní doby, není nejzdravější aktivitou, je v dnešní době více než známá věc. Věděli jste ale, že bolesti a zdravotní problémy vzniklé ve vynucené pozici a opakovaným používáním pouze některých částí těla mají své vlastní označení? Mluvíme o RSI syndromu, z angličtiny Repetitive Strain Injury, Repetitive Stress Injury = poškození z opakovaného používání.


Jde o poškození šlach, svalů, kloubů či nervů z pohybu, který je nepřiměřeně zatěžuje. Poškození těchto struktur může vzniknout jednak náhlým přetížením (například zranění, sport), nebo mnohem častěji dlouhodobým jednostranným pohybem v nevyhovující pozici. RSI syndrom se nejčastěji projevuje bolestí v postiženém místě. Občas se může přidat otok, část těla může být nadměrně citlivá nebo naopak v ní můžete pociťovat až nepříjemné pocity jako mravenčení, nebo dokonce sníženou citlivost. Někdy se může přidat slabost, takže člověk není schopen udržet v rukou předměty.

RSI postihuje nejčastěji ruce

Nejčastější částí těla, kterou RSI postihuje u lidí se sedavým zaměstnáním a dlouhodobou prací na počítači jsou ruce, konkrétně zápěstí a prsty. Pokud nemají tito lidé ergonomicky uspořádané pracoviště a špatně si opírají ruce o podložku, případně ruce neustále drží ve vzduchu, může se u nich projevit kupříkladu syndrom karpálního tunelu. Ten se projevuje se projevuje necitlivostí, brněním, trnutím a bolestí zápěstí či některých prstů, konkrétně palce, ukazováku a prostředníku ruky, které se zhoršují zejména v noci. Příčinou je zúžení prostoru karpálního tunelu, což je úzký kanál v zápěstí, který funguje jako průchod pro nervy, cévy a šlachy mezi předloktím a dlaní ruky.

RSI

 

K přetížení určitých částí těla může dojít i přímo v kanceláři

Vynucená pozice, dlouhodobé přetěžování stereotypními pohyby bez regenerace a nevyhovující uspořádání pracovního prostoru může vést u jedinců pracujících v kanceláři také k zánětům šlach a svalů. A přestože se zánět rozvíjí zprvu nenápadně, o to bolestivější má průběh. Namáhané místo je oteklé, zarudlé a bolí zejména při pohybu, někdy ale už i v klidu.  Na horních končetinách se jedná nejčastěji o ruce a předloktí. Pokud přetížíme nadměrnou námahou svaly předloktí a jejich šlachy a úpony, objeví se bolest na vnější straně lokte, mluvíme o tzv. tenisovém lokti.  Ten paradoxně nepostihuje v současné době tenisty, ale zejména lidi pracující v kanceláři, takže starší název tohoto onemocnění – písařský loket – je více než všeříkající.

 

Když vás z počítače bolí krk

Protože se většina práce na PC odehrává vsedě, jsou naše záda tím nejnamáhanějším článkem celého našeho těla. Sed je pozice, kdy je na meziobratlové ploténky vyvíjen největší tlak, navíc naprostá většina lidí sedí příliš dlouho v pozicích, ve kterých jsou některé svaly nadměrně zkrácené, a naopak některé nadměrně protažené a neaktivní. Vzniká tak živná půda pro rozvoj svalových dysbalancí, které následně mohou vést k přetížení určitých úseků páteře a vzniku bolestí zad. Pokud k dlouhodobému sedu přidáme strnulé sledování monitoru počítače v nevhodné výšce s nutností neustálého zvedání a zaklánění hlavy, je logické, že nejvíce trpí v tomto případě krční páteř.

Dlouhá práce na počítači, v místnosti s absencí čerstvého vzduchu, nevhodným osvětlením, často na velmi malém prostoru nepřidává ani naší psychice. U jedinců pracujících dlouhodobě v kanceláři se pak mohou objevit psychické problémy, od prostých výkyvů nálad až po vážnější obtíže typu deprese.

 

Co dělat, když vám některý z příznaků RSI hrozí nebo se už objevil?

Nemusíte nutně hned měnit zaměstnání, i když krátká dovolená nebo cílený odpočinek by určitě nebyly od věci. Změna pracovního tempa a režimu je často velmi zásadní a někdy i nevyhnutelná. Minimálně se naučte vědomě relaxovat nejen tělo, ale hlavně váš mozek. V případě bolestí určitě vyhledejte lékaře /neurologa, ortopeda), který vás vyšetří a stanoví případně diagnózu. Ať už bude diagnóza jakákoliv, je více než vhodné vyhledat také fyzioterapeuta. Ten vám nejenže pomůže od akutních bolestí, ale také vám doporučí kompenzační cviky a poradí vám s úpravou pracovního prostředí. To je totiž v tomto případě to nejdůležitější.

Protažení v kanceláři

Co můžete udělat hned sami?

Když už musíte sedět, hlídejte s čas, neseďte déle než 45 minut, jako ve škole. Rovněž věnujte pozornost umístění monitoru, správnému osvětlení a používejte ergonomické pomůcky pro práci na PC, jako je třeba myš nebo klávesnice. Nemusíte ale pracovat pouze vsedě. Díky polohovacím stolům je v dnešní době již běžně možná práce vestoje. Tyto stoly vám umožní jednoduše a rychle střídat pracovní pozice během dne. Jejich výběru věnujte dostatek času, případně se obraťte na specialisty, kteří vám s výběrem rádi pomůžou.

Text: Mgr. Veronika Kristková

Foto: Canva.com

 

Mgr. Veronika Kristková
Mgr. Veronika Kristková

Mgr. Veronika Kristková je zakladatelka a spolumajitelka terapeutického a vzdělávacího centra Fyzio Beskyd www.fyziobeskyd.cz. Je absolventkou Univerzity Palackého v Olomouci. Takřka 20 let se věnuje problematice držení těla, nohou a chůze, zejména u dětí, ale i u dospělých. Zabývá se plochonožím, valgózními kotníky, poruchami chůze, ale i neurologickými a vrozenými vadami nohou. Pořádá na toto téma vzdělávací akce pro odbornou i laickou veřejnost.

500 Kč na nákup